Přítomný čas neslouží jen k vyjádření toho, co se děje teď, stejně jako v češtině ho španělština někdy používá i k tomu, co se ještě nestalo nebo naopak k tomu, co už v minulosti začalo.
V tomto článku se podíváme na nejčastější situace, kdy Španělé používají přítomný čas jinak, než by českého studenta možná napadlo. Ukážu vám je na jednoduchých a praktických příkladech, abyste je mohli sami začít používat.
Časování pravidelných sloves
Pro úplnost přidávám tabulku časování pravidelných sloves, aby bylo jasné, jaké tvary mám na mysli. Ve španělštině se tento čas nazývá el presente de indicativo, tedy přítomný čas oznamovacího způsobu.
| HABLAR | COMER | VIVIR |
| hablo | como | vivo |
| hablas | comes | vives |
| habla | come | vive |
| hablamos | comemos | vivimos |
| habláis | coméis | vivís |
| hablan | comen | viven |
Také všem doporučuji si dokonale osvojit tvary nejčastějších nepravidelných sloves jako ser, estar, ir, tener, hacer, saber, conocer salir, dormir, querer, preferir atd. Jsou nezbytná, protože se často používají.
Základní použití přítomného času
Následující situace představují klasické využití těchto tvarů sloves a pravděpodobně je znáte, učíte se je od první lekce.
podáváme informace o něčem, co je platné v přítomnosti
- Trabajo en Praga pero vivo en Brno. – Pracuji v Praze, ale bydlím v Brně.
- Pepe habla tres idiomas. – Pepe mluví třemi jazyky.
mluvíme o tom, co (ne)děláme pravidelně (každý den, vždy, nikdy, jednou za týden...)
- Los domingos juego al tenis. – Vždy v neděli hraju tenis.
- Veo la tele casi todas las noches. – Koukám na televizi skoro každý večer.
vyjadřujeme obecná tvrzení
- Los osos viven en zonas frías. – Medvědi žijí ve studených oblastech.
- Los padres protegen a sus hijos. – Rodiče chrání své děti.
popisujeme, co se děje v okamžiku, kdy mluvíme (na to máme ještě kombinaci estar + gerundium)
- ¿Qué ves? No veo mucho. – Co vidíš? Moc toho nevidím.
- ¿Qué quiere la señora? Quiere productos de la región. – Co chce ta paní? Chce regionální produkty.
Pojďme na první cvičení:
Použití v situacích, které ještě nenastaly
Podobně jako v češtině používáme přítomné tvary sloves i pro naplánovanou nebo možnou blízkou budoucnost.
hovoříme o budoucnosti, která je naplánovaná a počítáme s tím, že se stane (s výrazy jako hoy, esta noche, la semana que viene...)
- Mañana tengo clase. – Zítra mám hodinu.
- Mi hermano se casa el mes que viene. – Můj bratr se žení příští měsíc.
dáváme instrukce
- Primero seleccionas la bebida, metes las monedas y pulsas el botón. – Nejdříve vybereš nápoj, vložíš mince a zmáčkneš čudlík.
něco navrhujeme
- ¿Cenamos? – Navečeříme se?
- ¿Por qué no preguntas a alguien? – Proč se někoho nezeptáš?
žádáme o radu nebo názor
- ¿Echo más sal? – Mám přidat sůl?
- ¿Abro la ventana? – Mám otevřít okno?
nabízíme nebo žádáme o pomoc
- ¿Te ayudo con las bolsas? – Pomůžu ti s těma taškama?
- ¿Me haces un favor? – Udělal bys mi laskavost?
a opět procvičíme:
Použití v situacích, které začaly v minulosti
V některých případech můžeme použít přítomný čas, i když mluvíme o tom, co bylo. Podmínkou ale je, že to co říkáme, platí i v přítomnosti. Např. jak dlouho kde žijeme nebo od kdy studujeme na univerzitě.
PODÍVÁME SE NA STRUKTURU JEDNOTLIVÝCH MOŽNOSTÍ:
sloveso v přítomném čase + desde (od) + časový údaj (odkdy skutečnost trvá)
- Estudio italiano desde el año pasado. – Studuji italštinu od loňského roku.
- Estoy casado desde 2020. – Jsem ženatý od roku 2020.
sloveso v přítomném čase + desde hace + časový údaj (jak dlouho skutečnost trvá)
- Estudio italiano desde hace un año. – Studuji italštinu jeden rok.
- No veo a Juan desde hace mucho tiempo. – Už jsem dlouho neviděl Juana.
hace + časový údaj (jak dlouho skutečnost trvá) + que + sloveso v přítomném čase
- Hace un año que estudio italiano. – Studuji italštinu jeden rok.
- Hace tres meses que trabajo aquí. – Pracuji tady tři měsíce.
podobně tvoříme otázky
- ¿Desde cuándo no fumas? No fumo desde Navidad. – Odkdy nekouříš? Nekouřím od Vánoc.
- ¿Cuánto (tiempo) hace que conoces a Ana? Hace unos meses que conozco a Ana. – Jak dlouho znáš Anu? Znám ji několik měsíců.
- ¿Hace mucho que conduces? Conduzco desde hace unos cinco años. – Řídíš už dlouho? Řídím asi pět let.
Jak vidíte, i v češtině většinou používáme v těchto případech sloveso v přítomném čase. Někdy se ovšem v češtině nehodí, například ve větě: „Už jsem dlouho neviděl Juana.“, tady ve španělštině použijeme přítomný čas: „No veo a Juan desde hace mucho tiempo.“
Také pozor na české věty typu: „Bydlím pět let v Barceloně.“ doslovně přeložené: „Vivo cinco años en Barcelona.“ Ve španělštině tato věta nedává jasný smysl.
Poslední cvičení na předchozí varianty:
HASTA PRONTO 
